Mona Lisa dvojí tváře

8. června 2009 v 9:53 | Skřítě |  Svět muzikálu & my darlings



Když jsem se před několika týdny proklikávala stránkami svých oblíbených zpěváků netušila jsem, kolik z nich uvidím brzy na pódiu před sebou. Sobotní návštěva (6.6.2009 14:00) Brodweye se opravdu vyplatila. Až na drobné změny byly termíny uvedené na stránkách zpěváků opravdu platné a tak před námi na pódiu zářily hvězdy jako Petr Kolář, Tomáš Savka, Petr Poláček, Alan Bastien, Bohouš Josef, Tomáš Trapl...a co bylo nejzajímavější, roli Mony Lisy hrála do poloviny představení Marta Jandová a protože měla koncert v Německu, odehrála nám druhou půlku Monika Absolonová. Jsem ráda, že jsem díky této anomálii mohla vidět obě představitelky, jejichž výkony nelze srovnávat!!! :-)) Obě byly skvělé. Horší byla mimika její "maminky" (Hany Zagorové), která koulela očima tak, že se nedalo poznat, jestli se usmívá nebo pláče nad smrtí své vnučky a pěvecky se také příliš nevytáhla. Mrzelo mě sice, že nemáme Mariana Vojtko, ale Bohouš Josef překvapil a zpíval opravdu pěkně. Představeitel Giuliana de´Medici - Petr Kolář, byl pěvecky opravdu vynikající, shodli jsme se, že z mužských rolí asi nejlepší. Byla jsem nadšená tím, že často zpíval na pravé straně pódia, kde jsme zrovna seděli. Byl zkrátka skvělý! Můj oblíbenec Alan Bastien zpočátku nezpíval dost hlasitě, ale v druhé půlce se polepšil, stejně jako manžel Mony - Francesco del Giacondo - Martin Skala. V jeho případě bych nejspíš dala přednost Josefu Vojtkovi. Zato oba Tomášové - Trapl i Savka
zpívali moc pěkně a Petr Poláček
v roli Leonardova intimního přítele na mě působil především svou vizáží, moc mu to slušelo. Škoda jen, že hned zpočátku zemřel. Mrtvol bylo v představení víc než dost, umřelo celkem šest lidí a konečné smíření se Mony Lisy s životem pod křídly své matky mi příliš neimponovalo. Úžasná byla smrtka v podání Glorie Fricové, která nádherně tančila i vypadala a líbila se mi také rychlost přesunu kulis, efekty padajících konfet a nádherné kostýmy. Možná bych jen nestrojila hlavní představitele do tmavých barev, ačkoli by někdo mohl namítnout, že to korespondovalo s tragičností děje. Také bych vynechala scénu se sněhuláky...ale pořád lepší než bohové v Kleopatře, nebo Háma a spol v Mušketýrech. Celkově hodnotím představení jako rytmické, svižné, mladistvé (až na Bohouše, který byl namaskován až příliš přestárle) a moc moc pěkné. Řekla bych srovnatelné s Kleopatrou. Tvůrcům bych vzkázala jen tak dál...

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Z oficiálních stránek muzikálu Mona Lisa: http://www.monalisa-muzikal.cz/

Synopse

Florencie 1494

1. dějství
Lisa a její nevlastní sestra Margherita se jedna druhé svěřují z tajné lásky, ani jedna netuší, že milují jednoho chlapce - Giuliano de' Medici. Ten dává přednost Lise před Margheritou.

Zpívá láska vzdálená

Slavnostní je ze mně slyšet hlas
a sestro má teď nadešel čas
světu říct, že je tu mladý pán,
jehož já pod kůží mám.
Srdce mé se stalo cílem též
švec bys řekla asi dříve než,
amorův šíp mi pocit dal,
že se vznáším a výš stoupám dál

Zpívá
zpívá

láska vzdálená
láska vzdálená
a já

vstává
vstává
touhou spálená
touhou spálená
chci jít

Dobrý večer přeji dámy vám.
Já nechtěl jsem dnes pít jen sám.
Ve společnosti dvou krásných dam

já číši svou si vína dám.

Margherito však teď na pár chvil,
rád bych s Lisou zde samoten zbyl.

Amorův šíp mi pocit dal,
že se vznáším a vím stoupám dál

Vstává

Láska vzdálená
A nám
Zpívá
Touhou spálená
Chce být


Florenští se vzbouřili proti Medičejským, drancují a vykrádají jejich paláce. Francesco del Giocondo, který stojí v čele této vzpoury, nechává odvést Giuliana na šibenici. Matka Lisy - Caterina de´Gherardini ve snaze, aby zajistila její další poklidný život, se rozhodne provdat svou dceru za Francesca. Lisa se tak stává proti vlastní vůli Lisou del Giocondo.
Do Florencie přijíždí da Vinci. Na zasedání městské rady přesvědčí Raffael Santi předsedu rady Soderiniho, aby dal Leonardovi, jehož pověst není zrovna nejlepší, zakázku. Jedná se o vymalování zasedací síně. Leonardo se rozhodne pro výjev bitvy u Anghiari - bitvy, která nepatří v dějinách Florencie k nejznámějším.
Giuliano se vrací do Florencie. V krčmě nachází Leonardovy žáky, od kterých se dozvídá, kde Leonardo bydlí. Posílá tam sluhu s dopisem, ve kterém žádá Mistra, aby vytvořil na jeho objednávku obraz své milované Lisy. Mistr váhá... Opilí žáci v čele se sluhou Alfonsem přepadnou Lisu a zmocní se peněz, které jsou určeny sirotkům. Při přepadu Lisy je smrtelně raněn Leonardův intimní přítel - Salai. Umírá v náručí da Vinciho.

Prokletí spánku

Co vlastně člověk vydrží
a s čím dá se dále žít
a spíš bez koho než s čím
o tom stále jen přemýšlím
Dnes Tě držím v náručí
a málokdo mi zaručí
že se zítra zas probudíš
jak jen chyběl bys mi to víš


Spánek já nenávidím
Je bratrem smrti to vím
A mrtvým Tě nezávidím nezávidím


Naprosto si vzpomínám


jako dítě přišel k nám
s talentem tak výrazným
ke všem múzám těm výtvarným
Roky letěly
stali jsme se přáteli
a jak doufám zřejmě i víc
A teď krásy tvé bledne líc


Spánek já nenávidím

Je bratrem smrti to vím
mrtvým Tě nezávidím


Nad barvou má nadvládu stín
spánek já proklínám dál
Spánek proklínám
mrtvým Tě nezávidím
Nad barvou má nadvládu stín
Já proklínám ten spánek, jenž mi Tě vzal
Co vzal . . .





Matka mezitím hlídá svou vnučku a uspává ji.

Hodné dítě má spát



Noční tmou měsíc jen svítí.
Boží dítka dávno spí.
V sebe choulí se též kvítí v zahradách.


V peřinkách jen odpočívej,
nech i volně vlásky svý.
A pak zážitky prosívej
ve svých snách.

Zkus už dítě mé spát,

nech si, já doufám, zdát,
sen, co úsměv Ti dá,
co křídla má.

Hodné dítě má spát,
nesmí spánku se bát.
Noční můry tu jsou,

pro duši zlou.

Až se máma zpátky vrátí,
k Tobě ráda půjde spát.
Spinkej dítě, den se krátí.
Usiná.

Zkus už dítě mé spát,
nech si, já doufám, zdát.
sen, co úsměv Ti dá,
co křídla má.

Hodné dítě má spát,
nesmí spánku se bát.
Noční můry tu jsou,
pro duši zlou.

Lisa se vrací, je otřesena a má strach, že se její manžel o přepadení dozví. Matka odnáší její šaty do prádla a Lisa objeví v kapse dopis, ve kterém jí Giuliano oznamuje, že žije. Je to pro ni asi nekrásnější dárek k blížícím se narozeninám.

Jednou, lásko přísahám


Moje Liso píše tvá
Láska dávno zavátá
Z časů kdy bylas volná
A k mým něžnostem svolná

Moje Liso rád bych měl
Portrét jež by připomněl
Tváře tvé dávnou jiskru
Tak svěřím dílo mistru jen
Je nám znám Da Vinci sám

Jednou ,lásko přísahám
Setkání osud slíbil nám
Dál mi schází ,láska tvá
Dál mi schází ,tvá láska
Už po mnoho roků
A však jednou.........

Taky stále vzpomínám
Manžela já k smůle mám
Za Leonardem zajdi
Tu sílu záhy najdi
Nám šanci dá podoba tvá

Jednou ,lásko přísahám
Setkání osud slíbil nám
Dál mi schází ,láska tvá
Dál mi schází ,tvá láska
Už po mnoho roků
A však jednou.........



Žádá Francesca, aby zorganizoval při této příležitosti ohňostroj. Ten si však nepřeje, aby se jeho žena osobně setkala s Mistrem. Matka chce dceři alespoň částečně vynahradit trápení, které jí způsobila vynuceným sňatkem a rozhodne se, že ji potěší dárkem.

Dárek ti dám


Dnes já se omlouvám a těžko to jde ven.
Máš důvod k výčitkám,
tvůj osud zpečetěn,

byl sňatkem na mé přání,
však proti vůli tvé.
Sen mám,
tak vrátit vše zpět.

Ne manželství je chrám,
kde láska nevítá,
já svého muže znám,
svůj zisk jen počítá,
však dcerka má je září,
jež mračna rozplétá.
S ní mám chuť kráčet jen dál.

Giuliano láska má dávná.
Stále je živ a má tě rád.
A já cítím- ta láska je správná.
Já chci též ti dárek dát,
dárek dát.
Teď dárek ti dát
Tím má být tajné setkání Lisy s Giulianem. Ten čeká na Lisu v zahradě.

Tvou láskou jsem jen já

V městě svém se cítím být již cizincem.
Láska má mně vábí sem.
Chci být s ní, ač je to nápad riskantní,
jak já vím…

Léta toužím spatřit její obličej.
Dobrý Bože dnes mi přej,
ať se v zápětí už setkám znova s ní,
v zápětí, setkám s ní.

Dnes já náhle jasně cítím,

její láskou jsem jen já,
naše hvězda šťastná svítí,
hvězda zdá se zářivá
a já stoupám v jejích záblescích.
Tvou láskou jsem jen já
jsem jen já.

Její obraz bude zářit v domě mém,
lásky odraz prozatím.
Doufám jen, že už je mistrem dokončen,
rád zaplatím, rád zaplatím

Dnes já náhle jasně cítím,
její láskou jsem jen já,
naše hvězda šťastná svítí,
hvězda zdá se zářivá
a já stoupám v jejích záblescích.
Tvou láskou jsem jen já
jsem jen já
jsem jen já...

Lisina matka hlídá vchod a oba milenci se tak mohou po dlouhé době znovu setk
at. Vzájemně si vyznávají lásku, kterou k sobě dosud cítí.

S pohledem tak příslibným


Lásko v manželství
trápení mé tkví,

nevím, jak s tím pánem vyjít mám

Pohled maminčin
a mistr Da Vinci,
ti pouze vědí, komu lásku dám.

Trápení já prožívám
bez Tebe a v dálce sám.
Tak obraz aspoň spojí nám
pohledy tak příslibné.

Obraz Tvůj má pro mě poutem být
vzpomínkou, že proč mám žít.

Mistr dílo téměř vcelku má,
jen chvilek pár dělí nás.

Jednou přijde den

a nám se splní sen
Ty a já pak stále spolu jen.

Trápení já prožívám.
Manželský slib byl však dán.
Ať obraz tvůj už aspoň mám
s úsměvem tak příslibným.

Trápení já prožívám.
Manželský slib byl však dán.
Ať obraz tvůj už aspoň mám
s úsměvem tak příslibným

S úsměvem tak příslibným

S úsměvem tak příslibným

Lisa je v sedmém nebi, ale po šťastně prožitých okamžicích následuje pád do propasti - na její dceři Dionóře vzplanou během ohňostroje šaty. Dionóra umírá.

2. dějství

Lisa přichází poprvé k da Vincimu do ateliéru. V Leonardově sluhovi poznává jednoho


z chlapců, kteří ji přepadli a ukradli peníze určené pro sirotky. Mistr ji začíná portrétovat. Při odhalení sochy Davida dojde k incidentu, o kterém si všichni myslí, že za ním stojí Leonardo. Opak je však pravdou. Da Vinci se setkává tváří v tvář s Michelangelem a otevřeně mu dává znát, že nestojí o jeho přátelství. Raffael oznamuje da Vincimu, že Soderini a ostatní radní jsou znepokojeni tím, že stále není dokončena freska "Bitvy u Anghiari". Leonardo je pozván spolu s Michelangelem na zasedání rady. Soderini chce přinutit da Vinciho k dokončení fresky, a proto nabídne před
Leonardem Michelangelovi další zakázku. Ten ji přijímá. Soderini žádá, aby Mistr vrátil finanční zálohu. Da Vinci otevřeně projeví svůj názor na městskou radu. Giuliano se nemůže dočkat, až
bude portrét jeho milované dokončen. Lisa ho ubezpečuje, že da Vinci bude se svou prací včas hotov. Alfonso využívá časté nepřítomnosti Mistra ve svém ateliéru, přemalovává portrét Lisy za účelem v
ýhodného p
rodeje. Tento záměr mu nakonec vychází a sluha poslaný Giulianem odnáší kopii Mony
Lisy od Alfonsa. Alfonso se setkává v krčmě s Francescem, kde ho před všemi přítomnými zesměšní - oznámí mu, že jeho žena chodí tajně navštěvovat Leonarda a nechává se jím portrétovat. Neví však, kdo si zakázku objednal. Opilý Francesco Alfonse smrtelně zraní. Naléhá na Lisu, aby mu prozradila, kdo si její portrét objednal. Lisa je v rozpacích. Záchranu nachází ve své matce, která řekne Francescovi, že si u Mistra objednala obraz své dcery. Obě se
dozvídají od Francesca, že mají pouhou kopii od hrbatého Alfonsa. Giuliano navštěvuje Lisu. Pomstychtivá Margherita přivádí Francesca. Chce, aby oba milence přistihl inflagranti. Matka prosí Giuliana, aby se před Francescem ukryl. Lisa ho však zastaví. Chce se jednou provždy i před Francescem přiznat ke své velké lásce k Giulianovi. Ostrá slovní hádka přeroste v krveprolití, při kterém Giuliano i Francesco umírají. Zdrcená Lisa vyčítá matce, že ona sama chtěla ukončit život
člověku, který jí - i vinou matky zničil život.

A tak splácím léta zlá


Tímto činem splatím hřích
škoda jen že já jsem dřív
neměla sílu tnout
do svazku Tvého s Francescem
a Ty ve vztahu nehezkém
nemohla se téměř hnout

A tak splácím léta zlá
ač má duše jak se zdá
navždy zmizí v jícnu pekelném

Mateřské lásky líc tak vítězí

nad rubem vítězí

Léta už se proklínám
když na Tvou svatbu vzpomínám
mé slzy kanou jen
Dceru dobře provdanou
více méně prodanou
jak smrtící to sen

Takto splácím léta zlá
ač má duše jak se zdá
navždy zmizí v jícnu pekelném

Mateřské lásky líc tak vítězí
nad rubem vítězí

Mateřské lásky líc tak vítězí
na konci vítězí

na konci vítězí

Mateřské lásky líc tak vítězí
na konci vítězí



V matčině náruči nachází Lisa lásku a zázemí...

Jako Fénix

Ve věku dámy a též s dámy zázemím
Stojím a další tah je málokdy jen mým
A získat lásku svou zpátky sen já mám
Lásku tak dávnou, tajností jí opřádám

Můj úsměv skrývá léta zlá i líbezná
Vidím však zpátky jen a tak to málo znám
Co příští ráno dá, ránu či spíš mám
Doufat, že láska pohladí než dosnídám

A tak se stáčí dráhy mé
A já se ptám, co vůbec dá se snést

Shořím vzápětí, já vím
Jako Fénix povstávám
Křídla rozpínám

Ve věku dámy a též s dámy zázemím
Procházím pamětí, tím dětství územím
Kde čas byl bez hranic a lásky slíbené
Končí na soudu posledním, tak vzdáleném

A tak se stáčí dráhy mé
A já se ptám, co vůbec dá se snést
Shořím vzápětí, já vím
Jako Fénix povstávám
vstávám

Až příště skončí dráha má
Na ní je prach, co ještě dá se smést
Z něho vzápětí, já vím
Jako Fénix povstávám
Vstávám

A tak se stáčí dráhy mé
A já se ptám, co vůbec dá se snést
Shořím vzápětí, já vím
Jako Fénix povstávám
vstávám
Já vím...


Autoři

Producenti: Oldřich LICHTENBERG, Michal DAVID, Ján KOVÁČIK
Námět a scénář: Libor Vaculík
Idea a hudba: Bohouš Josef
Texty písní: Lou Fanánek Hagen
Choreografie a režie: Libor Vaculík
Scéna: Martin Černý
Kostýmy: Roman Šolc
Hudební nastudování: Eduard Klezla
Asistentka choreografie a režie: Yvona Balašová
Volně na motivy románu Dietera Sinna - Mona Lisa "La Gioconda"

Obsazení

Lisa del Giocondo
Absolonová Monika
Dasha
Jandová Marta
Leonardo da Vinci
Muk Petr
Josef Bohouš
Vojtko Marian



Kolář Petr
Beroun Tomáš
Toužimský Jan
Francesco del Giocondo
Vojtek Josef
Skala Martin
Caterina de´ Gherardini
Vondráčková Helena
Zagorová Hana
Finková Linda
Michelangelo Buonarroti
Bastien Alan
Josef Bohouš
Amiri Ali
Margherita Amadori
Jandová Marta
Trvalcová Zdenka
Procházková Markéta
Pietro Soderini
Čok Vilém
Trapl Tomáš
Pošta Martin
Rafael Santi
Savka Tomáš
Bernáth Juraj
Horváth Vlastimil
Bernardo Alfonso
Fiala Jan
Maxián Jan
Giacomo Salai
Barták Daniel
Poláček Petr
Tomeš Roman
Smrt
Bastienová Kristina
Fricová Gloria
Hájková Johana
Dámská company:
Zuzana Herényiová Kvačková
Petra Parvoničová
Adéla Hájková
Johana Hájková
Libuše Vojtková
Jovanka Skrčeská
Pánská company:
Václav Procházka
Patrik Havelka
Pavel Vacek
Jiří Marek
Jiří Weissmann
Jakub Sedláček
Petr Kolář
Mario Čermák
Roman Řehák
Daniel Bič

Úsměv Mony Lisy prý vyjadřuje štěstí z 83 procent

15.12.2005 22:19 LONDÝN - Záhadný úsměv Mony Lisy ze slavného obrazu Leonarda da Vinciho vyvolává směsici pocitů. Nizozemští vědci se s pomocí počítače pokusili spočítat, kolik je v něm čiré radosti. Přesně 83 procenta, informuje britský vědecký časopis New Scientist.
Rozluštěna tak možná byla záhada, která vzrušovala milovníky výtvarného umění po celá staletí. Asi je ale nikdy nenapadlo úsměv Mony Lisy analyzovat s matematickou přesností.
Vědci z Amsterodamské univerzity nejenže zjistili, že slavná Gioconda se směje převážně zvesela, ale vypočítali taky ony ozvláštňující příměsi jejího úsměvu. A tak teď na základě emoční analýzy víme, že do tváře Mony Lisy se vloudilo devět procent nelibosti, šest procent strachu a ještě zbylo na dvě procenta hněvu.
Vědci z Amsterodamu ke svému výpočtu použili počítačový program na rozpoznávání emocí. Software vytvořili ve spolupráci s kolegy z Illinoiské univerzity v USA. Prý dokáže odečítat z obličeje šest základních pocitů podle míry vyšpulení rtů a záhybů kůže kolem očí.
Tajemným úsměvem Mony Lisy se v minulosti zabývala nejedna vědecká kapacita. Francouzský historik Jules Michelet před více než sto lety ve tváři krásky na obraze spatřil něco jako "hypnotizující zlomyslnost".
Mnozí kunsthistorici se domnívají, že k rozporným interpretacím úsměvu přispěla zvláštní technika malby renesančního mistra, který často používal průsvitné barvy, jimiž některá místa několikrát přemalovával. Tím prý postavu obestřel jakousi záhadnou aurou.
Loni zjistili vědci z Institutu Smitha Kettlewella v San Francisku s pomocí pokusných osob, jimž zakrývali jednotlivé části obličeje Giocondy, že mámivou moc obrazu obstarávají pouze dvě partie obličeje dámy z obrazu - její rty a okolí očí. Samotné oči - ačkoli jsou často nazývány okny do duše - se prý na pocitovém působení obličeje nijak nepodílejí.
Je otázkou, zda nová nizozemská analýza skutečně učiní přítrž nekonečným debatám kolem zneklidňujícího úsměvu. Pro Louvre je dílo trvalou atrakcí. Tisíce turistů z celého světa denně předstupují před zřejmě nejslavnější obraz, aby si záhadu úsměvu Mony Lisy rozluštili sami pro sebe.



Ten, o nějž tu celou dobu běží - Leonardo:




Videozáznamy písní


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama