Johanka z Arku

24. června 2009 v 14:25 | Skřítě - výběr z webovek |  Svět muzikálu & my darlings

Johanka z Arcu - původní český muzikál autorů Ondřeje Soukupa a Gabriely Osvaldové.

Tento projekt se zařadil k asi nejúspěšnějším muzikálovým, nebo možno říci i hudebně-dramatickým, počinům u nás.
Dočkali jsme se téměř tisíce repríz a toto dílo znamená pro mnohé z nás tři roky muzikálového života v divadle Ta Fantastika. Ti, kteří nestihli ani jednu z mnoha set repríz mají stále možnost zakoupit si DVD s tímto muzikálem a záznam ze živého představení dokonce vysílala Česká televize.

Několik vět o Johance

Johanka z Arku, zvaná Panna Orleánská, se narodila v roce 1412 v rodině sedláka a rychtáře ve vesnici Domrémy, která v čase našeho příběhu ležela v severní polovině Francie okupované vojsky anglického krále Jindřicha VI.
Od svých 14 let slýchala HLASY a měla vidění, v nichž se jí zjevovali andělé a světci. Johanka se k nim modlila za záchranu Francie, neboť žoldnéřská anglická vojska drancovala a vypalovala její rodný kraj a nezadržitelně se blížila k Orleánsu.
HLASY dávají Johance jasné poslání obléci rytířskou zbroj, postavit se do čela vojsk a s pomocí Boží zachránit Francii. Johanka přesvědčí církev i krále, že je právě tou vyvolenou Pannou z Orleánsu a podaří se jí osvobodit Orleáns. Vrátí francouzským vojskům sebevědomí, hrdost a lásku ke své zemi, za kterou ochotně pokládají životy v bitvách v čele s Pannou Orleánskou. Král je slavnostně korunován v Remeši a Francie má oficiálně svého panovníka.
Politické lichvy, intriky církve i panovníka, strach a obavy mocných tohoto světa před příliš velkým vlivem a mocí vesnické dívky vydají Johanku Svaté inkvizici, která ji obviní z kacířství a posléze i odsoudí ke smrti upálením.
Johanka zemře na hranici, ale svobodná a sebevědomá Francie a její národ žije dál. Z Johanky se stává symbol, mýtus, který přetrvává staletí. "Běda národu, který potřebuje své hrdiny" - z této věty vychází vše co následuje a co vidíme dodnes.

O inscenačním záměru tvůrců muzikálu

Jak dramatik Jiří Hubač, tak i režisér Jozef Bednárik spolu s ostatními tvůrci a interprety vycházejí ve svém realizačním záměru právě ze stěžejního momentu lidských dějin vůbec: z potřeby mít své hrdiny, své mýty, své symboly a nakládat s ními tak, jak je v dané situaci zapotřebí.
Současná situace společnosti a lidstva vůbec, "povaha doby", ve které žijeme, rozmělňuje totiž zásadním způsobem veškeré duchovní ideály a hodnoty na dobře obchodovatelný artikl! Prodáváme a obchodujeme absolutně se vším: se svými hrdiny, se svatými, s relikviemi, s nadějemi, s mýty, s pověstmi, s torzy pozůstatků, s falešnými cetkami vydávanými za svaté.
Obchodujeme s lidskými city, abychom prodali zboží. Vzbuzujeme lidský soucit, abychom jej obratem dobře zpeněžili, zdůrazňujeme národní hrdost, abychom ji promítli do tržeb ve svých obchodech, apelujeme na víru člověka, abychom z ní následně vytěžili nikoliv duchovní, nýbrž obchodní kapitál.
Děláme to všichni, společnými silami. Potřebujeme svého Krista na kříži, abychom dobře zpeněžili svaté relikvie, potřebujeme, aby například naše Johanka z Arku zůstala v každém případě na hranici, protože se přece budou velice dobře prodávat upomínkové předměty, "zaručeně pravé" části jejiho šatu, atd.
Jen mrtví nám dobře poslouží, aby se byznys rozjel na plné obrátky. Tak trochu o tom chce tvůrčí tým hrát naši Johanku, tak trochu o tom to přece všechno je? Takoví jsme přece my, taková je doba!

JOHANKA Z ARKU - legendární muzikál je zpět

kliknutím zvětšit

texty písní ..... Gabriela Osvaldová
hudba ..... Ondřej Soukup
scénář ..... Jiří Hubač
režie ..... Jozef Bednárik
režijní nastudování ..... Lubomir Fritz
scéna ...... Aleš Votava
kostýmy ..... Ludmila Várossová
choreografie ..... Martin Pešek
V pondělí 14. září 2009 dojde na jevišti Divadla Kalich k jednomu velkému návratu - uskuteční se tu obnovená premiéra slavného muzikálu Ondřeje Soukupa, Gabriely Osvaldové a Jiřího Hubače Johanka z Arku.

Muzikál o francouzské světici je odbornou i laickou veřejností hodnocen jako jedno z nejlepších původních českých děl tohoto žánru. V tuzemsku si na svůj účet připsal celou řadu úspěchů a navíc zaujal i za hranicemi.

Jeho návrat na naši kulturní scénu už nyní vzbuzuje velká očekávání. V Divadle Kalich se sejdou jak herci z původní inscenace, tak i noví protagonisté, kteří nabídnou jiný pohled na léty prověřenou látku. Změny v hereckém obsazení nejsou jediné, ke kterým dojde. Představení bude nově doprovázet živá kapela a herci se obléknou do mnohem výpravnějších kostýmů než v původní verzi a zcela nová bude i scéna. Díky technickým a prostorovým možnostem Divadla Kalich diváci uvidí také více projekcí.


O muzikálu Johanka z Arku

  • Johanka z Arku měla premiéru 31. března 2000 v divadle Ta Fantastika. "Na muzikálu jsem začal pracovat v létě 1999. Hudba vznikala na hotové texty, jedinou výjimku tvoří skladba Most přes minulost, která se nakonec stala největším hitem z představení. Ta vznikla jako úplně poslední," vzpomíná autor hudby Ondřej Soukup. "Téma muzikálu mě okamžitě chytlo. Příběh sám je nositelem velké škály emocí a z hudebního hlediska mi díky době a místu, v nichž se odehrává, poskytnul možnost použít jak názvuky keltské melodiky, tak i odkaz na středověké postupy," dodává skladatel.
  • Muzikál se na repertoáru udržel dlouhé 3 roky. Derniéra se uskutečnila 17. května 2003. Za tu dobu Johanka odehrála 825 repríz pro více než 350 000 diváků, další reprízy a diváky si připsala při svém hostování na Slovensku.
  • Nosič s písničkami z muzikálu dosáhl multiplatinového prodeje, z pultů ho zmizelo více než 60 000 kusů, skladba Most přes minulost se stala nejhranější písní v českém éteru roku 2001. Johanka z Arku vynesla hereckou cenu Thálie Lucii Bílé.
  • Titul byl v roce 2002 pozván na prestižní 1. mezinárodní festival muzikálových divadel ve waleském Cardiffu, kterého se zúčastnil jako jediný neanglický projekt. Představil se tam 24. října 2002.
  • Na podzim 2006 Johanka vyjela na rozsáhlé turné po Španělsku a Portugalsku, celkem navštívila přes 20 měst. Představení se hrálo ve španělském překladu básníka Gabriela Soleny a v česko - španělském obsazení. Lucia Šoralová za hranicemi přesvědčila v titulní postavě natolik, že získala pozvání rovnou do posledního kola konkurzu na roli Eponiny do londýnské inscenace Les Misérables.

Tvůrci


Texty písní

Hlasy

Hosana-Aleluja
Hosana-Aleluja
Johanko - už je čas!
Johanko - slyšíš nás?
Hosana-Aleluja
Ty musíš - ty jsi vyvolená
stát v čele vojáků
když padnou na kolena.

umím jen ovce pást
a tkát a příst
chcete mě vytrhnout
z těch známých míst?
Jak vás mám poslechnout?
Děsí mě cizí svět!
Ach - radši nemyslet

Francie krvácí
už nesmíš otálet!
Hosana - Gloria
v té kapli najdeš meč
nesmíš jej poskvrnit
až půjdeš v krutou seč!

copak jsem generál?
Copak jsem vojevůdce?

jsi nástroj svého pána
jdi s Božím mečem v ruce

umím se pomodlit.
Neumím zabíjet!

Francie krvácí
už nesmíš otálet!

Johana se vzbouří:
Tak dost!
Tak to jsem já -
a mluví ke mně svatí?
Tak to jsem já -
upálení nebo sťatí...?

Vždyť kdo jsem já?
Ach, Bůh se v mně mýlí!
Rozumím - a nechci rozumět
neumím spasit svět! ...nemám
dost síly
Mě jste si vybrali?
Mluvíte do skály!
Mám táhnout s vojáky?
Otec mě zabije!
Vesnická husička -
hle - spása Francie!
Mám zradit Raimonda -
opustit kamarádky?
Ne, to já neunesu!
Což není cesta zpátky?
Měla bych se jen vdát
a děti vychovat.
Mám učit žoldáky
jak mají bojovat?

Ty jim dáš odvahu -
svou víru musíš dát!
Poslechni svého pána
a nemusíš se bát.
Ti velcí, mocní občas neslyší.
Od tebe žádá oběť Nejvyšší!

Bůh mi to nepřikázal?
Bůh mě žádá

On si tě vyvolil.
Musíš se rozhodnout!

Já půjdu - ráda...

Proklínám


Díváš se do oblak
a mluvíš jenom tak
mluvíš si pro sebe
já stojím před tebou
díváš se skrze mě
kam křičíš - do nebe?

Skákali jsme přes oheň
a líbali se v seně
hřál jsem ti ruce
byly v mé dlani
jak malý zkřehlý drozd
Co se to s tebou stalo
proč došlo k té změně

Proklínám, proklínám tvoje sny

Kam mi to utíkáš
když zvony zazní
lidi se křižují
ona snad blázní!
Já vím, že nejsi blázen
a chci při tobě stát
vrať se, vrať se na zem

Proklínám, proklínám tvoje sny

Koho to posloucháš?
Kdo mluví - Bůh či Ďábel?
Vím jen, že mi tě vzal
Pojď ke mně - Johanko
ty jsi tak zmatená
a já jsem sám -
vrať se, vrať se na zem.

Bůh nebo Ďábel,
Ať Bůh nebo Ďábel,
Oba proklínám, oba proklínám,
Bůh nebo Ďábel,
Bůh nebo Ďábel,
já je proklínám, proklínám,
oba proklínám...

Láska je bůh


Láska je Bůh a Bůh je láska -
a já to nevěděl až dodnes -
zdá se mi...
Proč jsi mi, Pane, poslal do cesty
Johanku posedlou - tu malou z Domrémy!?

Láska je Bůh a Bůh je láska -
a já to nevěděl až dodnes -
zdá se mi...
Proč jsi mi, Pane, poslal do cesty
Johanku posedlou - tu malou z Domrémy!?

Já musel taky zešílet...
Už znám svý neštěstí,
chci sevřít malé ruce
a drobná zápěstí -
když je to anděl spásy -
tak proč má tělo ženy...?
Já, který slavně zvítězil
se cítím poražený.

Láska je Bůh a Bůh je láska -
a já to nevěděl až dodnes -
zdá se mi...
Proč jsi mi, Pane, poslal do cesty
Johanku posedlou - tu malou z Domrémy!?

Ona je, milý příteli, to nejlepší tvé dílo -
je jak lilie ve větru a pevná jako skála.
Teď pokořil jsi La Hira - to se ti podařilo.
Na věky nechci víc - než aby o mě stála
Zařiď to, Otče náš - chci, aby o mě stála.


Ďábel závisti

Řek bych, že radost není všeobecná
jsem si tím zcela jist
tak velká vítězství jsou nebezpečná
arcibiskup číhá na kořist.

I nad těmi, co vyrostou až do nebe
nakonec roste tráva
je dobrý ohlídnout se za sebe -
někdy tam smrtka vstává.

A Ďábel závisti
už otevírá bránu,
Lid víc než krále
oslavuje Pannu ...

Řek bych, že krále děsí svatá slečna
jsem si tím zcela jist
a vděčnost mocných není nekonečná
i když ji může láskou sníst!

I nad těmi, co vyrostou až do nebe
nakonec roste tráva
je dobrý ohlídnout se za sebe -
někdy tam smrtka stává.

A Ďábel závisti
už otevírá bránu.
Lid víc než krále
oslavuje Pannu ...



A stejně se mnou budeš dál
Ty jsi ten déšť
co po tváři stéká ...
Mé svědomí ...
Můj smích i pláč
jen ty víš, co já byl zač ...

Jednou ti dají svatozář
slávu a čest
jenže teď tě spálí
dnes poplivou
snad i popel tvůj
zítra na oltáři stůj ...

Už nevěřím dobrým ani zlým
proč já blázen se splet!
Pro tu smečku lhářů
i já šel zabíjet

Bolí - mě bolí - mě bolí tenhle svět ...

Ty jsi ten déšť


A stejně se mnou budeš dál
Ty jsi ten déšť
co po tváři stéká ...
Mé svědomí ...
Můj smích i pláč
jen ty víš, co já byl zač ...

Chtějí nám vzít
co nám dal Bůh
ne - to jim nedovolím!
Víš, že dokud dýchám
tvou lásku v sobě mám ...

Nejsem - ne nejsem - ne nejsem -
nejsem sám ...
Nejsem - ne nejsem - ne nejsem -
nejsem sám ...

Kat


Já už jsem leccos viděl
co vidí jen kat
tenhleten pohled. Bože,
rač mi z hlavy vymazat

Slunce se vyhouplo
skřivánek vzdal dík ránu
tisíce Francouzů, zástupy Angličanů
a všichni chtěli smrt
pro Orleánskou pannu

Obrovskou hranici vztyčili,
holomci, chtěl jsem ji zardousit
já na ni nedosáh
nemohl jsem pomoci
Volala po kříži - ach Bože veliký
nějaký vesničan svázal dva klacíky
tiskla je na prsa - křičela Ježíši
přál jsem jí rychlou smrt -
ať už se utiší

Já už jsem leccos viděl
co vidí jen kat
tenhleten pohled. Bože,
rač mi z hlavy vymazat

A její soudcové
přísně mi nakázali:
Jen žádné ostatky!
Ať oheň všechno spálí!
A já tam zůstal sám
když rozešel se lid
našel jsem její srdce -
to nešlo upálit.

Já už jsem leccos viděl
co vidí jen kat
tenhleten pohled. Bože,
rač mi z hlavy vymazat

Spáso duše mé


Sílu zemi
popel ohni
vodě slzy
dám - a vzduchu dým...
Já odpouštím i soudcům svým.

Sílu zemi
popel ohni
vodě slzy dám...

Já už slyším hlas andělů svých
usmířených, spravedlivých...

Prosím, pane, přijmi duši mou
tak čistou zas
jak's mi ji dal.
Dovol mi s křídly andělů
k tobě se vznést
nad bolest ...

Doufám ve tvé odpuštění
věřím v lásku tvou ...

Buď vůle tvá, přijď království tvé,
buď vůle tvá ...

Přijmi duši mou
tak čistou zas!

Já doufám v lásku tvou -
jen ty jsi smíš snad lidem dát.
Jsem dítě tvé ...
Máš mě rád ... ?



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama