MÍSTEČKO

21. května 2009 v 18:58 | Skřítě |  Milovaná Místa



Co o něm píší na stránkách Geocachingu:

Pan Jan Zajíc z Ostrožské Nové Vsi, tvurce této oázy rozjímání, má k Místecku hluboký citový vztah. Sám, vlastníma rukama, toto místo upravil do dnešní podoby. Zacal v roce 1997, kde na procházce s vnukem Štepánem, toto místo objevili. Tehdy se prodírali koprivami lesíka, místy
musel vnuka prenášet i v nárucí. Až došli na místo, které se Štepánovi natolik zalíbilo, že rekl: "Dedo, tady je to pekné místecko". To byl pro pana Zajíce podnet pro nápad toto místo upravit, nejen pro vnuka, ale i ostatní deti a pro všechny kolemjdoucí. Postupne vycistil koryto potoka od bahna, vysekal koprivy, orezal suché vetve, zasel trávu, udělal ohrazení, mustek, schudky, malé parkovište pro kola a kocárky. Stálo ho to velké úsilí fyzické i financní. Jezdil do Buchlovských hor pro kameny, sehnal akátové drevo na oplocení a ohrady. Co jen tam nechal krabicek hrebíku, kolecek betonu na malý jez na potoku? Casto tam uklízel, opravoval, vylepšoval a budoval. Místecko se stalo brzy populární a povedomí o nem se brzy rozšírila. Za více než deset let toto místo navštívilo stovky lidí. Chodilysem matky i ucitelky s detmi, starousedlíci, milenci, lidé
z blízkého i dalekého okolí. Deti tam samy nosí ruzné plyšové hracky, se kterými si hrají. Pan Zajíc je tomu rád. Místecko postupem casu prinášelo pohodu a klid spouste lidí z okolí i ze zahranicí. Básnicku uvedenou v záhlaví najdete na jednom ze stromu, napsala ji studentka SPgŠ Eva Svobodová, která s dedeckem jezdí každorocne do Ostrožské Nové Vsi na prázdniny. Loni byl les napaden kurovcem a tak se provedly v okolí ocistné prorezávky napadených stromu. Je ale otázkou, podarí-li se zbytek lesa vcetne Místecka zachránit.
Pan Zajíc je štastný clovek. Dokázal vybudovat krásný kout prírody, který prináší radost spouste lidí. Mnoho lidí vychází na procházku s cílem "podívat se na Místecko"....

Doufáme, že výše uvedené informace povedou návštěvníky nejenom k obdivu krásného kouta naší prírody, ale i k tiché úcte k lidské práci a snaze udelat jiným lidem radost.




Co o něm píši já:


Pro pochybovače potvrzuji, že vodník skutečně není nějaký sádrový kýč, ale na koleně po domácku dělaný nefalšovaný hastrman. Toho prvního spláchla voda, druhý má proto poněkud jiný vzhled i umístění. Je dělaný festovně, aby tentokrát vydržel i větší nápor. :-))
Místečko jsem mohla objevit díky tomu, že se ráda vracím do končin kde se nachází a že díky svému dědovi znám pana Zajíce osobně. Je to skvělý člověk a protože vím, kolik toho pro tohle místo udělal, zasloužil si nějakou tu pochvalu, které jsem mu uštědřil
a formou několika básní z vlastní tvorby a které tam dodnes visí :-)
O těch ale zase příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama