Filozofie barev

1. července 2008 v 8:50 | Luna |  Svět muzikálu & my darlings
Barvy a jejich působení na lidskou duši
Věřte nebo nevěřte, svět okolo nás působí na naši duši také prostřednictvím barev. Každý máme nějakou oblíbenou barvu, barvu, která tvoří naši auru, nebo barvu, která nás charakterizuje. Nevěříte? Zde jsou alespoň některé z nich. Přečtěte si sami, co vaše oblíbená barva o vás vypovídá a co symbolizuje.

Fialová barva
Fialová barva je barvou s nejvyšším duchovním nábojem a říká se, že Leonardo da Vinci meditoval v záři fialových paprsků, které na něho dopadaly skrze barevné tabulky chrámových oken. Působí na nevědomí, dodává duchovní sílu a poznání, posiluje každou meditaci a je považována za barvu inspirace. Fialová barva má nejvyšší a nejjemnější vibrace z barevného spektra.

Je to barva změny starého myšlení na nové vyšší vědění. Fialová v auře poukazuje na jemnocit , vnitřní naslouchání a hledání mystických řešení pro reální problémy všedního dne. Učí člověka žít v souladu s kosmickými zákony. Fialová je barvou syntézy, presentuje paprsek Zákona a slučuje vše, co má společného s formou. Lidé, kteří mají tuto barvu ve své auře jako základní tón, jsou v sebe pohrouženi, sensitivní, hluboce věřící a v tomto smyslu slova se i projevují. Jsou to většinou samotáři, odvráceni od světských požitků. Lidé, kteří jsou nezávislí, soběstační a skromní.

Zajímavá je ovšem i samotná etymologie slova "fialový". Latinské violentia totiž znamená "násilí" a violare je totéž co porušit, podupat nebo znásilnit. Stejného původu je i anglický výraz violence (násilí). Tyto odvozené tvary pocházejí ze slova viola , tedy fialka. Negativní významové propojení zřejmě způsobilo, že fialová barva se používala i k ocejchování nepohodlných lidí. V koncentračních táborech nacistické třetí říše byly fialovým trojúhelníčkem označováni homosexuálové. Dnešní doba smazala řadu vědomých a podvědomých reminiscencí, a proto můžeme s barvou šeříku, fialek nebo slézu zacházet mnohem uvolněněji. Nepřekvapí nás fialové joggingové soupravy nebo sedadla ve vlaku a podle posledních výzkumů vnímá většina lidí fialové odstíny jako moderní a přívětivé.
Zelená barva
Zelená, barva přírody, bujné vegetace a probouzejícího se jara, symbolizuje hojnost, růst, nový začátek a rozvoj. Pro svoji spojitost s přírodou symbolizuje zelená barva různá ekologická hnutí a je zároveň tradiční barvou islámu. Je pokládána za neutrální faktor; na semaforech značí signál volno.

Historie zelené barvy

Zelená barva liturgických rouch vzbuzuje naději na život věčný. V křesťanském umění často malovali středověcí umělci kříž zelený - jako znak znovuzrození, které přináší Kristus. Od raného novověku se zelená barva stala jedním ze stavovských odznaků myslivců a podle nařízení císaře Maxmiliána I. nikdo kromě šlechticů a myslivců nesměl nosit oděv zelené barvy, se zelenými doplňky nebo se zeleným límcem. Myslivecká uniforma patří k nejstarším stejnokrojům.
Modrá barva
Modrá barva je barvou bezmračné oblohy a širého moře. Barva bývá spojována s vyššími principy a bytostmi, šlechetnými úmysly, citlivostí a jemností. V angličtině znamená blue nejen modrý, ale i smutný.

Historie modré barvy

V Indii je modrá barva spojována s podstatou tvořivého principu při vzniku světa. Tato barva je nositelkou štěstí a představuje nezkalenou čistotu, prvotní stav hmoty na počátku všehomíra. Od pravěku člověk, zvyklý dívat se do hlubin nebes, cítí v modré barvě nekonečný prostor, který otevírá ducha intuici a dává blažený pocit ničím nerušených dálek a absolutní vnitřní svobody. Odtud může člověk čerpat pomoc ke zdolání životních překážek a vyváženost. Mnohá zobrazení Buddhy mají modré pozadí a první světlo, které čeká mrtvého na cestě ke znovuzrození, září tmavě modře. Alespoň to tak stojí v Tibetské knize mrtvých (Kdo se chce dostat do blízkosti nebes, obklopí se modrou).
Modrá je rovněž barvou nejvyšších hinduistických bohů, například Šivy, boha s 1008 jmény, ničitele i tvůrce v jedné osobě. Jedním z jeho jmen je Nílakantha, Modrokrký. Podle pověsti bohové a démoni kdysi dávno zvířili při hledání elixíru života kosmické pramoře a na jeho povrch se dostal strašný jed. Šiva ho vypil, aby zachránil svět. Jeho hrdlo, v němž smrtící nápoj podržel, se zbarvilo do modra. Modré tělo má také Krišna, ztělesnění vlády nad vesmírem. A tak i čínští císaři, jako synové nebes, oblékali podle prastaré tradice každé jaro modré roucho, nosili modré korouhve a jejich koně modré přehozy, neboť ctili modrou barvu pro její vznešené působení. Před 2,5 miliardami let byla modrá barvou vesmíru.
Také staří egyptští bohové či vládci bývali zobrazováni s modrými vlasy. Modrá barva se objevuje na nástěnných malbách, na sarkofázích a dokonce i na obličejových maskách mumií. Například uvnitř Venisovy pyramidy v Sakkáře září na bělostné stěně jasně modré hieroglyfy. Tajemství výroby modré barvy převzali od Egypťanů Řekové a později se tato technologie rozšířila do všech částí římského impéria. Sytá tmavě modrá barva tzv. ultramarín se u křesťanů užívala na roucha Panny Marie. Tato barva se vyráběla z azuritu nebo z rozemletého polodrahokamu lapis lazuli (lazuritu) a její cena na evropských trzích převyšovala cenu zlata.

Psychologie modré barvy

Je nutno mít na paměti, že jsou určité rozdíly v působení veselé světle modré barvy a smutné tmavě modré barvy. Světle modrá barva působí více navenek a podporuje komunikaci, tmavá modř je introvertní a podporuje vnitřní poznání a inspiraci.
Modrá je barva inspirující, přináší obětavost, posiluje víru, respekt a důvěru. Přináší klid, mlčení a zdrženlivost, posiluje životní sílu, tiší stavy strachu a podporuje vnitřní klid, osvobození a meditaci. Proto by v prostoru neměla být dominantní barvou, protože se poté lidé cítí chladně, jsou tiší a introspektivní.
Červená
Červená je barva života, ohně, lásky, radosti, vůle, ale také vzteku a hněvu. Vibrace této barvy má tu největší schopnost průniku, způsobuje nával krve do hlavy. Dává energii, dynamiku, radost a chuť do života i do jídla, světlejší odstíny posilují něžnost a citové vztahy k lidem, ale i k okolí, všem bytostem, rostlinám, k přírodě. Sytá červená barva přitahuje nejvíce pozornost, provokuje k aktivitě a jasné rozhodnosti, je barvou revoluce.

Historie červené
.W. Goethe napsal: "Účinek červené barvy je tak jedinečný jako její podstata. Působí dojmem vážnosti, důstojnosti a vznešenosti ve svém sytém tónu, dojmem laskavosti a půvabu, jestliže je světlejší a jasná. Tak se může do této barvy halit důstojnost zralé osobnosti,stejně jako líbeznost mládí."
V čínské tradici je červená barvou štěstí. Ve středověku označovala v Evropě také zákon a spravedlnost. V roce 1791 si červenou přivlastnili pařížští revolucionáři a později i ostatní levicová hnutí. Během nedávné historie se pak dostala do symboliky nacistů i komunistů. Je tradiční barvou papežské moci, symbolizuje prolitou krev mučedníků. V katolické církvi se používá během papežského pohřbu i zádušních mší v novéně, představuje smuteční barvu pro velekněze. V křesťanské víře je ale také barvou satana a pekla, tedy místa věčného trestu za protivení se zákonům božím. Slavnostní roucha císařů, králů a duchovní hierarchie bývají v naší kulturní tradici červená.
Žlutá barva
Žlutá barva je symbolem slunce. Je přiřazována k centrálnímu místu nervového systému a sídlu podvědomí. Při ozařování sluneční žlutou se uvolňuje pozitivní energie - mozek a duše těží z této stimulace. Žlutá barva působí kromě toho povzbudivě na intelekt, horlivost ve studiu a na duchovní postoj, neboť dodává duchu vzlet a působí proti únavě a nechuti k práci.

Žlutá barva se stala symbolem schopnosti vidět či porozumět a také schopnosti intuice, inspirace a samostatnosti. Má v sobě optimismus, duševnost, zjemnění mentality a zmírňuje silnou únavu očí. Bývá výrazem vzrušení, veselí a radosti, snad proto, že symbolizuje slunce, jas a rozum. Pokud žlutou barvu využijeme jako zlatou, bude symbolizovat bohatství, nádheru, úctu a důstojnost. Zlato žlutá představuje nejmocnější světlo, proto bývá využívána jako symbol nadsmyslového světa.

Historie žluté barvy
V různých východních systémech je žlutá barva něco jako základní, přísluší základnímu psychickému centru múládhára-čakře, která představuje element "země", obdobu "nevědomí". Podle Bardo thödolu příslušela žlutá Žluté dákiní, která sídlí na jihu a značí Držitele vědění, života nebo taky element země.

Podle vztahu šesti slabik mantry ÓM MANI PADME HÚM k šesti oblastem existence se řadí žlutá k třetí slabice NI, která zaměřuje mysl na svět lidí, kteří jsou zaslepeni představou vlastního já. Symbolem je zde Žlutý Buddha s miskou na almužnu, který má vždy zavřené oči na znamení pohlcení sebe samým. V symbolice semenné slabiky HÚM, podstatě "Pateré moudrosti", je tato barva středová a vyjadřuje moudrost stejnosti všech jevů (Ratnasambhaava).

V čínské Knize proměn (I-ťing) znázorňuje též období sklizně. Období sklizně - mezi létem a podzimem - je obdobím, kdy jang postupně přechází v jin, obdobím prvku země, vlastním světem lidským. Je také barvou posledního v Číně ustanoveného posvátného zvířete, čínského jednorožce Chi-Lin, kopytnatce s tělem pokrytým šupinami a s měkkým rohem, který je vyjádřením světa lidí a lidskosti.

Psychologie žluté barvy

Milovníci žluté barvy neustále hledají, čím by rozšířili svůj horizont, hledají stále něco nového, milují volné vztahy, pocit nezávaznosti a jsou přitom naplnění silnou touhou po dálavách. Tito lidé vystupují skromně a mile, jsou velmi velkorysí a upřímní, jsou všestranně nadaní a prakticky založení. Teplá, silně žlutá také ztělesňuje různé zájmové oblasti, duchovní schopnosti a nadání, včetně geniality, přičemž se myšlení může až rozštěpit, nemá-li člověk dostatek stability a disciplíny. Žluté typy mají také tu zvláštnost, že stále něco od druhých očekávají. Přitom se často oddávají chybným nadějím, jelikož mají sklon k ohromnému sebepřeceňování. Jestliže jsou ve svém očekávání zklamaní, prožívají stav mysli, který se lidově nazývá "žlutý závistí".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama