Přísloví vědecky
14. dubna 2012 v 18:01 | Z webovek
|
Nápady do výuky
1. Chemická sloučenina vodíku s kyslíkem, jež produkuje minimálně bellů,působí erozí na vrstvy hornin, uložených podél její trajektorie.
Stoslůvkové povídky
9. dubna 2012 v 9:43 | Skřítě
|
Já (P)SAVEC
Téma: Okno
Fandom: Princezna ze mlejna
Vsadil bych se, o co chcete, že vím přesně, oč tu běží,
knížepán chtěl podat okno, ucítit z něj vánek svěží.
Chtěl se mrknout do zahrady, jestli kvetou krokusy
a vymýšlet přitom nové namlouvací pokusy.
Jenže dnes se něco stalo, náhle přišla mimóza,
stářím na něj nejspíš padla roztroušená skleróza.
V rozpacích zahodil paruku
a perem napsal si na ruku:
"Jediná mě činí šťastnou, bez ní srdce skomírá,"
je to smutné, že pan kníže nepolíben umírá.
Kdo obraceč času splaší, kdo tu snědl vtipnou kaši a mládí mu vrátí?
Kdo z vás tomu zatvrzelci utrpení zkrátí?
Šanci mu dejte, za něj se vdejte!
Co oplátkou pohádko? "Jen" zámecké pozlátko
a též dobrý pocit, že vám šlo "jen o cit."
knížepán chtěl podat okno, ucítit z něj vánek svěží.
Chtěl se mrknout do zahrady, jestli kvetou krokusy
a vymýšlet přitom nové namlouvací pokusy.
Jenže dnes se něco stalo, náhle přišla mimóza,
stářím na něj nejspíš padla roztroušená skleróza.
V rozpacích zahodil paruku
a perem napsal si na ruku:
"Jediná mě činí šťastnou, bez ní srdce skomírá,"
je to smutné, že pan kníže nepolíben umírá.
Kdo obraceč času splaší, kdo tu snědl vtipnou kaši a mládí mu vrátí?
Kdo z vás tomu zatvrzelci utrpení zkrátí?
Šanci mu dejte, za něj se vdejte!
Co oplátkou pohádko? "Jen" zámecké pozlátko
a též dobrý pocit, že vám šlo "jen o cit."
Z deníku historika... aneb jeden z mých zaprášených pokusů o tvorbu populárně naučné literatury :-)
10. ledna 2012 v 12:44 | Skřítě
|
Já (P)SAVEC
P.S.: Jo.. je to tak trochu inspirováno Deníky Adriana Molea... přiznávám se bez mučení :-)
14. 9. 2011 v Zapadákově
Jmenuju se Josef Pokorný a jsem ubohou obětí genů svých zmutovaných rodičů. Tyhle mimozemšťany vám podrobněji popíšu někdy později, protentokrát jsou totiž mnohem méně zajímaví než můj nejnovější objev. Ne, tentokrát se opravdu nejedná o žádnou šťabajznu, i když pořádná kost by nebyla k zahození. Tenhle objev má ale úplně jiné rozměry, než naše nová sousedka Nováčková ze třetího. Pánové zadržte dech…dvacet krát tři centimetry! To první je délka a to druhé šířka. Asi vás překvapí, tu celou dobu mluvím o knize. Však vás dobře znám, vy čuňáci. Kniha. Znáte ještě vůbec to slovo? Nuda, co? Ne, tak to si jenom myslíte, vy počítačem zhýčkaní velkoměstští vidláci! K téhle se budete modlit třikrát denně. Je to totiž moje čerstvě započaté veledílo. Neotřískaná historická publikace, kterou vytřu zrak všem svým prašivým učitelům. Ti mozkomoři se totiž mylně domnívají, že ve mně netkví žádný potenciál a označují mě za naprostého šibeničníka a budižkničemu. Ale já jim ukážu, co dokážu!
15. 9. 2011
14:30 V knihovně jsem si zabookoval bichli o pravěku. Abych ji dotáhl domů, musel jsem si půjčit od sousedky kolečka. Matka se ptá, proč ta kniha smrdí od hnoje. Nechápe, že někdy je nutné podřídit smysly vyšším cílům.
Článek, který jsem se chystala napsat tak dlouho, až to za mě udělal někdo jiný...aneb JÁ VĚŘÍM NA VÍLY
11. prosince 2011 v 21:24 | Čerpáno z webovek
|
Zrcadlo osobnosti
Já věřím na víly
Toto není ani tak o vílách, ale spíše o naší víře v něco vyššího, za ty víly si můžeme dosadit cokoliv. Každému z nás už se asi někdy stalo, že se vlivem životních okolností ocitl v situaci, kdy se neměl o co nebo o koho opřít. A pak většinou voláme na pomoc Boha, Bohyně, anděly, bytosti světla a různé "neviditelné" pomocníky.

Často už sama skutečnost, že v něco věříme, nám pomůže překonat okamžiky, kdy nás přepadne beznaděj. Kolik z nás skutečně "věří"?
Nedávno jsem viděla film Petr Pan, kde v Zemi Nezemi při boji proti kapitánu Hookovi víla Zvoněnka obětovala svůj život, aby zachránila Petra Pana.
Petr Pan pochopil, že ji může do života navrátit pouze silná víra v existenci víl.A tak začal volat do vesmíru větu: "Já věřím na víly, a jo a jo, já věřím na víly, a jo, a jo..."
Postupně se k jeho hlasu přidávaly další hlasy dětí a dospělých a všichni volali: "Já věřím na víly, a jo, a jo, já věřím na víly, a jo, a jo…" Ta silná víra všech lidí způsobila, že se víla opět probudila k životu.
Od té doby si občas v těžkých životních okamžicích opakuji jako mantru: "Já věřím na víly, a jo, a jo, já věřím na víly, a jo, a jo…"
Zkuste to taky, funguje to. A za ty víly si můžete dosadit opravdu cokoliv.
A mimochodem - já VĚŘÍM na víly.

Nejlepší filmy...
6. prosince 2011 v 15:44 | Skřítě
|
Můj kulturní deník
Postupně doplním...prozatím jen zlomek těch nej:
Copak je to za vojáka
Čistá duše
Fantom opery
Faunův labyrint
Forest Gump
Harry Potter...
Inception
Iluzionista
Kvaska
Přelet nad kukaččím hnízdem
Jak se dělá kolaborativní hudební projekt :-)
4. prosince 2011 v 19:44 | Skřítě z webovek
|
V zajetí zaujetí
Aneb spusťte, slaďte a zaposlouchejte se :-) http://www.inbflat.net/
Arabská noc - ta, která nedá spát
23. listopadu 2011 v 0:40 | Skřítě
|
Můj kulturní deník
22. 11. 2011 jsem si s kamarádkou zašla na představení Arabská noc do Moravského divadla v Olomouci. Zážitek, který mi ten večer dal byl pro mě jistě nezapomenutelný. Nu, posuďte sami, kolik dojmů jsem si z něj odnesla :-)

Je podvečer. Opona pomalu stoupá, z hlediště prosvítají záblesky, jsou vidět chodidla, paže a postupně celé postavy mužů a žen zavěšených v průhledných bednách nad jevištěm. Ta akvária visí na lanech a postavy v nich zaujímají nehybné postoje. Z jejich výrazu nevyčtete nic. Až náhle se první z postav rozhovoří...
Jekyll a Hyde v Brně aneb nesmrtelný Gazdík
18. listopadu 2011 v 16:09 | Skřítě
|
Svět muzikálu & my darlings
17. 11. 2011, 14.00, Brno, Městské divadlo, generální zkouška muzikálu Jekyll a Hyde

Sál je plný lidí. Na jeviště přichází ředitel muzikálové scény MDB, Petr Gazdík. V ruce třímá mikrofon a usmívá se. Vítá nás na představení, které bezprostředně předchází slavnostní premiéře. Podotýká, že na toto představení nesmějí kritikové, protože herci ještě mají možnost jej v průběhu dolaďovat. Předem omlouvá případné nedostatky. Zbytečně. V dokonale padnoucím smokingu vzápětí představuje publiku své lepší já - doktora Jekylla. Seznamujeme se také s jeho nastávající ženou (Hana Holišová), která během představení vystřihne pár povedených, i méně povedených (příliš vysoko položených) partů (což je vzhledem k jejím pěveckým schopnostem překvapivé, jindy zpívá na jedničku). Ostatní ženské postavy zpívají naprosto bez chybičky a nebýt příliš hlasitého ozvučení mikrofonu prostitutky Lucy, byly by výkony ženských protagonistek bez poskvrnky. Podtrhla bych především pěvecký výkon Jany Musilové a Viktórie Matušovové. U mužských představitelůhlavních i vedlejších rolí je tomu nejinak. Oceňuji především úžasný hlas Lukáše Vlčka, Jirky Macha a pochopitelně zejména samotného Petra Gazdíka, který v obou rolích naprosto exceluje. Až na jednu chvíli, kdy příliš křičel a"prskal do mikrofonu" mu bylo výborně rozumět, hlasově i pohybově nádherně vyjádřil proměny svého já. Scéna byla naprosto dokonalá. Skvělé přechody partů, naprosto výstižné a esteticky velmi dobře volené kulisy a celé to výborně dokresloval mistr osvětlovač. Jako mi jindy vadí neonová světla a některé typy osvětlování scény, tady jsem si vychutnala každý detail. Světlo nádherně korespondovalo s vyjádřením obou částí osobnosti hlavní postavy, umně napomáhalo vykreslení hloubky prostoru a podtrhovalo celkovou vizuální atmosféru scény. Zároveň bych ráda zmínila projekce, které byly promítány na průhledné plátno v čele scény. Jednalo se o obrázky z denního tisku, kde se psalo o vraždách, které Hyde spáchal. Impozantní byla také projekce vlaku, který přejel nebohého Lorda Savage (sympatický mladík Lukáš Janota). Také hudební složka byla dokonalá. Živý orchestr se opět vyznamenal a podtrhl už tak skvělé pěvecké výkony. Co se týče pohybu a choreografie, ani k ní nemám žádné větší výhrady, ba naopak. Herci se pohybovali synchronizovaně, byli sehraní a pohybem dokázali vyjádřit to, co měli. Není divu, že konec představení byl korunován potleskem ve stoje.

Milé detaily:
Scéna pohřbu, kdy deštníky výmluvně vyjadřují"uplakané" anglické počasí, krákají havrani a v pozadí vše rámují kulisy Londýna. Krásně scénicky vyjádřené prostředí chudinské části města.
Slovní komika, mnohdy opravdu velmi vtipné narážky a obraty, (výsměch nafoukaným zbohatlíkům atd.).
Dokonale sehrané scény potyček a vražd (ne, že bych se v takových věcech vyžívala, ale ocením, když skoro nepostřehnete, že se jedná jen o náznak).
Práce s kulisami - opravdu mě zaujalo, že herci odcházeli tam, kam bych si představovala, že by měli odejít, například v davových scénách byl jistý řád, žádný chaos, kdy člověk neví, kam dřív koukat, protože každý dělá něco jiného a jde někam jinam a člověk to nemůže pojmout jako celek. Ráda se při představeních soustředím na detaily, ale ostatní prvky při tom nesmí působit rušivě, což se tu nedělo. Také oceňuji pohyb na pohybujících se kulisách apod. Je to náročné a přitom velmi působivé.
Boj Jekylla s Hydeem - dokonalé… pohybově i pěvecky.
Zrcadla, hořící pracovna a promítaná lebka se světelným podkreslením ve fázi nejvyššího bodu šílenství - opravdu nápadité, až misteriózní prvky.
Zakrvácená košile jako symbol provedené vraždy a"krev ve zkumavce"….i takové detaily se cení. Je vidět, že inscenace s publikem nehraje hru "diváku zapoj představivost."
Melancholický zpěv Hydea a jeho "procitnutí" po vraždě prostitutky.
Výborný překlad!!!
Co se mi nelíbilo:
Hydeův klobouk, neviditelné kousnutí na rameni prostitutky (i když je možné, že to bylo tou patnáctou řadou, na předesílané "těžké zranění" to však opravdu nevypadalo), chyběla mi nějaká hlubší píseň vztahující se ke smrti hlavního hrdiny… ani jsem si nestihla pobrečet. Místy příliš hlasité nazvučení (viz výše). Podivný útěk lorda Savage od manželky před jejím zavražděním. Postrádala jsem malinko něžnější tón hlasu Jekylla při jeho závěrečném souboji (konfrontaci) s Hydeem ve "společné" písni, ta ale jinak byla opravdu dokonalá.
Hydeův klobouk, neviditelné kousnutí na rameni prostitutky (i když je možné, že to bylo tou patnáctou řadou, na předesílané "těžké zranění" to však opravdu nevypadalo), chyběla mi nějaká hlubší píseň vztahující se ke smrti hlavního hrdiny… ani jsem si nestihla pobrečet. Místy příliš hlasité nazvučení (viz výše). Podivný útěk lorda Savage od manželky před jejím zavražděním. Postrádala jsem malinko něžnější tón hlasu Jekylla při jeho závěrečném souboji (konfrontaci) s Hydeem ve "společné" písni, ta ale jinak byla opravdu dokonalá.
Představení hodnotím na devadesát procent a jeho návštěvu vřele doporučuji!
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
http://www.rozhlas.cz/mozaika/divadlo/_zprava/brnensky-muzikal-jekyll-a-hyde--977660 - co o inscenaci říká Petr Gazdík
Co takhle vydat knížku
31. října 2011 v 10:03 | Rebelka
|
Co se chystá
Pokud jste o tom ještě neslyšeli, zbystřete. Ráda bych vám představila jistou akci, na které se mám tu čest podílet a která je... (skromnost stranou) prostě hodně dobrá :D. Propaguje nás už docela slušné množství lidí (ještě jednou děkujeme), takže nebudu dělat ostudu a přihodím svoji špetku do mlýna.
Akce se týká všech, kteří rádi tvoří a alespoň jeden den v letošním roce jim bylo maximálně patnáct let. Čili pokud dobře počítám - ročníky 95 - 2011 :o).
Vím, že návštěvníci mého blogu jsou stejně jako já už dávno, dáááávno za limitem :D, ale i tak si to můžete přečíst - popřípadě přečíst a doporučit někomu z vašeho okolí, kdo splňuje podmínky ;o).
(Dosti podobný článek najdete i na http://blog.blog.cz/ a http://sosaci.net/test/.)

Vezměte do ruky pastelku nebo tužku a zapojte se do soutěže!!!
14. října 2011 v 11:01 | Skřítě z webu
|
Co se chystá
Je vám méně šestnáct let a rádi kreslíte či píšete? Jsou pro vás moderní pohádky či povídačky z vašeho kraje chytlavé a zajímavé téma? Pak neváhejte a zúčastněte se nové literární soutěže Urban legends očima dětí v kategorii, která je vám nejbližší - próza, poezie či komiks.
Své příspěvky (v každé kategorii maximálně jeden, tedy dohromady tři) vkládejte na stránkách www.urbal.cz, kde se mimo jiné dozvíte více o tématu urban legends či posílejte na e-mailovou adresu urbal@urbal.cz. Využít můžete také možnosti klasické pošty, kontakt naleznete opět na www.urbal.cz.
A co je vlastně odměnou pro ty nejlepší z vás? Vaše dílo vyjde ve společné knize a tři úplně nejlepší příspěvky ztvární profesionální ilustrátoři do knihy ve formě komiksu!
Takže neváhejte a začněte psát (či kreslit) ještě dnes!

Co jsou Urban Legends
Jedná se o moderní legendu či pověst, která vypráví často vtipný či hrůzyplný příběh, tak jako by se opravdu stal. Často je tato legenda vázána na určitý kraj či oblast. Mezi nejznámější a nejrozšířenější urban legendu se řadí příběh o černé sanitce, která unáší lidi kvůli prodeji jejich orgánů, o tramvajové zastávce, kde se propadají beze stopy lidé či o vlaku, který nikdo neřídí. Urban legendou se nechal inspirovat i sám slavný spisovatel Jaroslav Foglar, když do své knihy Přístav volá vložil postavu tajemného dvouhlavce.
Tyto a podobné povídačky se mezi lidmi šíří častěji než se může zdát a někdy je těžké rozeznat, jestli se jedná o urban legendu či pravdu pravdoucí. V mnoha případech se jedná o legendy, které se váží k určitému místu či kraji, a tak se zřídkakdy v ústním podání dostanou za své hranice.
To je také jeden z důvodů, proč by měla vzniknout kniha urban legend sebraných z celé republiky. A protože nejvíce fantazie a talent na vymýšlení neuvěřitelných příběhů mají odjakživa děti, bude se jednat o knihu, kterou si napíší ony samy.
Tyto a podobné povídačky se mezi lidmi šíří častěji než se může zdát a někdy je těžké rozeznat, jestli se jedná o urban legendu či pravdu pravdoucí. V mnoha případech se jedná o legendy, které se váží k určitému místu či kraji, a tak se zřídkakdy v ústním podání dostanou za své hranice.
To je také jeden z důvodů, proč by měla vzniknout kniha urban legend sebraných z celé republiky. A protože nejvíce fantazie a talent na vymýšlení neuvěřitelných příběhů mají odjakživa děti, bude se jednat o knihu, kterou si napíší ony samy.